Kryštof

14. června 2016 v 1:33 | kikismoliii |  Zpěváci
(Foto: K. Orešanská)

ŘÍMSKÁ

Koncert, který se odehrál 13. března roku 2014 v brněnském Semilasse, byl započat písní Římská, která je titulní skladbou i jejich šestého studiového alba Inzerát. Jejich příchod byl doprovázen ohromným potleskem a výskotem dychtivých posluchačů. I přes celkem dobrou předkapelu se nemohl nikdo dočkat, až začne velkolepé vystoupení skupiny Kryštof. Nenechali na sebe dlouho čekat, a tak jeden z nezapomenutelných zážitků mohl začít.


PARAPET

Hned při druhé hrané písni Parapet se na nás ze stropu spustily konfety, které byly alespoň pro mě hned v úvodu koncertu něčím neobvyklým a naprosto neočekávaným. Tento čin tak ještě víc podpořil jekot většiny přítomných a ani já nebyla zdaleka potichu. Jako když neslyšící najednou vnímá zvuky a nevidomý spatří obraz. Euforická nálada byla nekonečná, nadšením jsem do rytmu skákala a do konce vystoupení až na pár chvil ani skákat nepřestala. V hudebním sále to jen vřelo. Atmosféra byla neuvěřitelná.


PŘES VLNY RUBIKONU K TOBĚ VÝŠ, JAKO KDYŽ STOUPÁ RTUŤ...

Následovala klasika v podobě Rubikonu, kterou zná slovo od slova snad polovina národa. Je to krásná skladba, která neomrzí ani po stém poslechu, a tak jsem ji s potěšením zpívala společně s Richardem jako spousta dalších lidí kolem mě. Chvílemi se mi zdálo, že se na mě někteří divně šklebí, jako by se jim snad můj projev nelíbil. Zvláštní, ve sprše zním vždycky tak skvěle :D...


TAK SI ZATANČÍM, ASPOŇ SI ZATANČÍM...

Přesně tak, když už neskáču, tak se aspoň do rytmu pohupuji na místě, u těch nadanějších se tomuhle pohybu říká tanec. Ale co, všichni se stejně koukají na pódium, na kterém nás nepřestává bavit Richard svým zpěvem a projevem celkově. Čas jakoby se zastavil a já si užívala každé slovo a každý tón, který se od kapely nesl. Nadšení stále neopadalo a i přes neznalost textu jsem se po chvíli chytla.


A VÍŠ, ŽE KOUSKY Z NÁS JSOU JAK STŘEPY.

Touhle skladbou mě opravdu hodně potěšili. Je to titulní píseň k českému seriálu Znamení koně, který jsem sledovala, a ve kterém měl Richard Krajčo docela významnou roli. Tento seriál pochopitelně sledovali spíš ti, kteří se o koně alespoň trochu zajímají, a tak byl frontman kapely překvapen, když jsme s ním celou skladbu zazpívali. Text znám nazpaměť, takže jsem opět své okolí neochudila o svůj jedinečný hlas.

(Foto: K. Orešanská)

- CE-STU! CE-STU! - JAKOU CESTU? JÁ ŽÁDNOU CESTU NEZNÁM.

Vystoupení obsahovalo další velmi známé písně ze starších alb, ale také ty "Inzerátové". Každý si určitě přišel na své a ani já jsem nebyla zklamaná. Celý koncert jsem si opravdu užila od začátku do konce, když vynechám šílenou bolest v kotnících z toho neustálého poskakování. Samozřejmě jsme nemohli odejít bez toho, aniž by nám Kryštof nezahráli nádhernou Cestu, která byla jedním z duetů alba. O spolupráci požádali Tomáše Kluse, načež můžu říct i podle všeobecné oblíbenosti, že to byl výborný nápad. Nyní však Richard zazpíval Cestu sám a písni to nijak na kráse neubralo.
Všichni jsme se snažili zdržet koncert co nejdéle, ale Kryštof byli po několikáté přidané písni neoblomní, a tak přišla řada na autogramiádu. Jako vášnivá sběratelka jsem nemohla odejít domů, a tak jsem si vystála spíš dav než frontu, a po hodině a půl spokojeně odcházela s podepsanou kartou a vstupenkou :).

Jejich koncert můžu všem jenom doporučit, pokud jste je ještě naživo neslyšeli. Mají perfektně připravené vystoupení co se týká hudby, aranžmá i světel. Tento zážitek se vám vryje do paměti na dlouhou dobu, ale pro jistotu si ji v nejbližší době zase osvěžím. :)

 

Hugh Laurie

12. června 2016 v 14:58 | kikismoliii |  Zahraniční herci

Tenhle autogram mi leží v zásuvce již delší dobu. Přesně od 22. 7. 2014, kdy Hugh Laurie zavítal do Brna, aby naše uši potěšil svým úžasným hlasem.
Chovám k této osobě hluboký obdiv. Od nepaměti jej sleduji v televizi, ať už ve filmech či jako známého sociopata Dr. House. Obzvlášť tuhle postavu ztvárnil geniálně, a to nejspíš díky jeho píli a přípravě takové, že musel po letech této role podstoupit operaci kvůli neustálému kulhání, které bylo pro Gregoryho House vedle jeho atypické povahy charakteristické.
A tak ho tiše obdivuji před obrazovkou, až jednou stojím přímo před ním, tváří v tvář. A to naprosto doslovně, jelikož jsem byla jednou z mála šťastlivců, kterým Hugh po svém vystoupení těsně před odjezdem podepsal fotografii, knihu nebo album. V ten moment jsem se již jako devatenáctiletá ocitla opět v teenagerské verzi fanatického fanouška. Ne, neječela jsem. Ale během nekonečného čekání na parkovišti jsem neustále poskakovala a když už se naše bez nadsázky hvězda objevila, snažila jsem se vcelku bezohledně dostat co nejvíce dopředu. Nikomu jsem neublížila a účel to splnilo, tak na to teď vzpomínám s úsměvem. Vlastně stačí myšlenka ohledně onoho dne a celá se rozzářím a v očích pocítím to vlhko, jako když máte pocit, že jste na vrcholu štěstí. Celý koncert a následné setkání s Hughem pro mě tak zůstává jednou z nejkrásnějších životních vzpomínek. Kdo se někdy setkal se svým idolem, tak určitě pochopí, o čem píšu. :)



A jaký Hugh vlastně byl? Od začátku do konce byl velmi milý, zábavný a naprosto geniální ve své vlastní roli muzikanta a zpěváka. Jednou jsem četla rozhovor, ve kterém promluvil o svých depresích, a tak se před ním klaním ještě níže.
Koho by zajímala jeho hudební tvorba, může si vyhledat jeho alba Let Them Talk nebo Didn't It Rain. Tady je malá ukázka:


Printic - obálka plná štěstí

23. ledna 2014 v 0:44 | kikismoliii |  Řádky ze života
Po delší době zase zdravím! :) Poslední dva týdny byly náročné - především kvůli škole - uzavírání klasifikace, profesoři samozřejmě všechno nechávají zase na poslední chvíli, takže zmatek a shon, málo spánku, ještě méně zábavy. Nicméně je to už hezky za mnou a já můžu být jen spokojená a snad i trochu pyšná, protože se mi nějakým zázrakem podařilo nemít ani jednu trojku! :)
Chtěla bych se ale vrátit k Vánocům. Dostala jsem spoustu krásných a užitečných (= peníze) dárků, dodatečně jsem si po Vánocích - a zároveň i k blížícím se narozeninám - koupila nový mobil, konečně s Androidem, po celkem dlouhé době - cca 5 letech. HTC Desire 500, black version. Je krásný, elegantní, rychlý, má celkem slušný fotoaparát, především má Android (!! :D), můžu se konečně na net připojit i z něj a co jsem objevila nového a jsem z toho neuvěřitelně nadšená - můžu si v něm číst knížky! :) Což znamená, že si konečně přečtu všechny tři díly Hunger Games, už teď se od toho nemůžu odtrhnout (o to větší byla muka, když jsem se musela učit)! Tak je možná i malá naděje, že bych po letech napsala zase aspoň krátkou recenzi na knihy, když bude čas a chuť :).

Ale už konečně k tomu, o čem jsem chtěla skutečně psát a jak již název článku napovídá - jde o polaroidové fotky aplikace Printic, kterou si můžete bezplatně stáhnout do telefonu (ať už máte systém od Apple nebo Android).
Možná jste o nich ještě neslyšeli, já o nich nevěděla přibližně do prosince minulého roku, takže bych se moc nedivila - netuším, jak moc už je to "profláklé". Já se o nich dozvěděla především díky své kamarádce a spolužačce Lole, která na svém blogu a za pomoci týmu Printic (vše o této aplikaci, novinky, nápady, atd. najdete na facebooku pod stejným názvem) uspořádala soutěž o 3 polaroidové fotky od Printic pro 3 výherce zdarma až k vám domů! :) Stačilo mít like jak na její oficiální stránce blogu na fb, tak i u Printic a napsat zajímavý, pěkný a nejlépe tématický komentář k příspěvku. První výherce (já) byl vybrán podle nejlepšího/nejhezčího komentáře, další dva byli spravedlivě vylosováni. Výhra mě hrozně potěšila, chtěla jsem vyzkoušet něco nového v oblasti fotografie a tohle byla právě jedna z možností, o které jsem dříve neměla tušení.
Mám ráda vkusné věci, tím pro mě jsou třeba i staré fotografie (a fotoaparáty), moc se mi líbí retro i vintage styl, jak se tomu dnes často říká. Co si budeme povídat, polaroidové fotografie jsou dnes docela vzácností a přijde mi jako skvělý nápad, umožnit jednoduše díky aplikaci vytvoření takové fotografie - a můžete si vybrat naprosto jakou chcete, focenou jakýmkoliv přístrojem. Dokonce ani fotografie zachycené telefonem nevypadají vůbec zle. Úprava ve stylu polaroidového formátu dodá fotografiím nejen šmrnc, ale především osobité kouzlo - alespoň na mě tak působí :).



 


Marek Ztracený

16. ledna 2011 v 19:28 | kikismoliii |  Zpěváci
Pár písniček od Marka mám ráda a mám je v MP4ce. Je to docela úspěch, protože český zpěváky (především zpěváKY) moc nepodporuju :D, ale Marek je jedním z nejlepších :).
Jinak autogram mám od Veru, jemu samotnýmu jsem ještě nestihla napsat ;).

Přišlo:
14.1.2011 Od Veru :D díííkyyy!! ;)


Fotka:
Marek Ztracený

Amanda Seyfried

16. ledna 2011 v 19:14 | kikismoliii |  Zahraniční herečky
Áááááááááááá!! Z tohohle autogramu jsem byla absolutně vedle!! :D Miluju Amandu, především z filmů Mamma Mia, Dear John a Letters To Juliet a tohle je pro mě zatím jeden z největších úspěchů:)!! Jen doufám, že je podpis i věnování pravý ;)....

Adresa:
Amanda Seyfried
PMB 216
314OB Tilgman Street
Allentown, PA 18104
USA

Odesláno:
21.10.2010 Dopis, 3 fotky, mez. odpovědka

Přišlo:
10.1.2011 Všechny mé fotky podepsané a s věnováním, vrácená odpovědka.


Fotka:
Amanda Seyfried

Chinaski

19. prosince 2010 v 11:57 | kikismoliii |  Zpěváci
Česká hudební skupina, snad všichni znají :D. Jsou celkem fajn. A kvůli nějakýmu hlasování (asi na Slavíka) poslali tento autogram :D.

Adresa:
Neznámá.

Odesláno:
neodesláno :D

Přišlo:
9.11.2010 Dopis s autogramem (originál).


Fotka:
Chinaski

Josef Váňa starší

29. října 2010 v 16:02 | kikismoliii |  Ostatní
Dneska jsem ho dostala od Veru, takže moc díky!! :)
Váňa je už sedminásobný vítěz VP a je to velmi dobrý žokej, trenér i majitel. Ve svém věku je velmi aktivní!! :D


Fotka:
Josef Váňa

Alyssa Milano

29. října 2010 v 15:58 | kikismoliii |  Zahraniční herečky
Herečka, která se proslavila díky světoznámému seriálu Čarodějky (Charmed), kde ztvárnila roli čarodějky Phoebe.

Adresa:
E-mail.

Odesláno:
29.5.2010 E-mail s žádostí.

Přišlo:
30.9.2010 Preprint.


Fotka:
Alyssa Milano

Lucie Bílá

29. října 2010 v 15:54 | kikismoliii |  Zpěvačky
Zná ji každý. Jedna z nejlepších českých zpěvaček!! Mám ji moc ráda nejen jako zpěvačku, ale i osobnost. Je moc sympatická a milá :). Škoda, že autogram není s věnováním.

Adresa:
E-mail.

Odesláno:
14.3.2010 E-mail s žádostí.

Přišlo:
7.9.2010 Podepsaná fotka. (snad originál)


Fotka:
Lucie Bílá

Courteney Cox Arquette

24. srpna 2010 v 15:32 | kikismoliii |  Zahraniční herečky
Její nejznámější role byla Monica v seriálu Přátelé, kde se nejvíc zviditelnila, na kontě toho má mnohem víc, například Vřískot (1,2,3), v hodně seriálech se i mihla. Její povolání není jen herečka, ale také modelka, producentka.

Adresa:
E-mail.

Odesláno:
4.3.2010 E-mail s žádostí.

Přišlo:
20.8.2010 Preprint od fanmailu.


Fotka:
Courtney Cox Arquette

Kam dál